Jak se volilo v Kožlanech za Rakouska roku 1908

             V tehdejší době městečko Kožlany spravovala obecní samospráva a na tři roky volené zastupitelstvo. Obecní zastupitelstvo v Kožlanech mělo 24 členů, z nichž 4 ze zastupitelů byli voleni obecními radními a tvořili obecní představenstvo - radu, která volila ze svého středu starostu. Obecní výbor byl orgánem usnášejícím a dozorčím, starosta pak orgánem výkonným, který plnil a prováděl usnesení obecního výboru.

            Volby do obecního zastupitelstva probíhaly proti dnešku dost odlišným způsobem. A sice tak, že všichni oprávnění voliči byli seřazeni podle výše odváděných přímých daní a poté rozděleni do tří skupin, aby tak celková suma odváděných daní v každé skupině byla stejná. A to rovnající se třetině celkových daní odváděných v obci. Tím vznikly tři tzv. voličské sbory.

            Daňová povinnost za Rakousko-uherské monarchice (1908) byla až za překročení ročního příjmu 1.200 korun rakouské měny, a to při příjmu 1.200 až 1.600K. = 12 K. daní, při 2.000 K. = 20 K. daní, při 4.000 K. = 68 K. daní, při 6.000 K. = 124 K. daní, při 10.000 K. = 258 K. daní, při 20.000 K. = 638 K. daní atd. Dále byla povinná tzv. vojenská daň pro ty, kteří nebyli z nějakého důvodu odvedeni a ti museli zaplatit ještě mimo daně přímé, při příjmu nad 1.200 K. = 6 K.,  při 2.000 K. - 13 K., při 4.000 K. - 43 K., atd. Z celého kralovického okresu bylo za rok 1908 na daních odvedeno 301.260,68 korun rakouské měny.

            Kupní síla rakouské koruny v té době byla: 1 kg chleba stál 32 haléřů, 1 litr mléka = 30 haléřů, ½ litr piva = 15 haléřů, 1 kg zadního hovězího masa = 2,20 K., 1 kg másla ´2,50 K., boty 12 K., pánský oblek 24 K., pánská košile 2,40 K., svetr 4,70 K., ponožky 0,25 K. a švýcarské hodinky 5 K. Výdělky se pak pohybovaly od 40-50 K. měsíčně a městský tajemník v Kožlanech měl v té době příjem 1.100 K. ročně. Kožlanští ševci pracovali 14 hodin denně a vydělávali 9-10 korun týdně.

            Tehdejší rakouská měna patřila k nejstabilnějším měnám v Evropě a papírové bankovky byly kryty ze 60-70 % zlatem a byly za zlato směnitelné. Za mince bylo v Rakousku zmincováno 375 tun zlata a 1257 tun stříbra. Razily se zlaté stokoruny s obsahem 30,5 g čistého zlata, dvacetikoruny s obsahem 6,1 g zlata a desetikoruny s obsahem 3,05 čistého zlata. Kilogram zlata stál 3.276 K. a každý si ho mohl dát zmincovat za poplatek 6 K. na zlaté mince. A zlatý poklad Rakousko-uherské banky patřil v té době mezi největší v Evropě.

            Při volbách v roce 1908 bylo v Kožlanech v prvním voličském sboru pouze 26 voličů, v druhém voličském sboru 61 voličů a v třetím voličském sboru 316 voličů, protože ti chudší odváděli menší daně. Každý voličský sbor pak volil 8 lidí, třetinu členů zastupitelstva a tím mohli větší daňoví poplatníci více ovlivňovat výsledek voleb. Vlastní volební akt se ještě odlišoval tím, že volby jednotlivých volebních sborů probíhaly odděleně, třetím počínaje a prvním konče.

            Všichni voliči příslušného sboru se sešli na jednom místě, kde obdrželi hlasovací lístky, na které napsali jména osob, které se podle jejich názoru měly stát členy zastupitelstva. Napsat mohli kohokoliv, ale musel splňovat stáří nejméně 24 let, musel mít v obci volební právo a užívat plných občanských práv. Po odevzdání lístků byly hlasy sečteny a vyhlášen hned výsledek, aby v dalším sboru nebyli voleni již jednou zvolení členové zastupitelstva. Poté stejným způsobem volil sbor druhý a první. Neexistovaly předem sestavené kandidátky a mohl být zvolen každý, kterýkoliv občan. A každý řádně zvolený zastupitel byl zároveň povinnen volbu přijmout pod pohrůžkou finančních sankcí.

            Volby zastupitelstva města Kožlan se konaly 10. a 11. července 1908 a byli zvoleni:

            za I. sbor                                         za II. sbor                                 za III, sbor

Tomáš Škudera, rolník                         Jan Klaus, cukrář                     Fr. Rabštejnek, obchodník

Fr. Tocaur, obchodník                         Václav Bodysud, rolník            Boř. Zetek, obchodník

Josef Klaus, tkadlec                            Vojtěch Ullmann, rolník           Fr. Birka, hostinský

Fr. Vožeh, rolník                               Kliment Klír, rolník                           Fr. Ipolt, rolník

Josef Ipolt, rolník                              Alb. Lajpert, rolník                           Arnošt Vožeh, obuvník

Václav Vondrášek, maj. cihelny     Theodor John, rolník                           Václav Vajs, rolník

Josef Aksamit, rolník                      Eman Vožeh, rolník                        Jar. Střela, hrnčíř

Josef Ulman                                    Karel Tauš, rolník                            Václav Brůha, zahradník

 

 

            Při volbě představenstva konaného 22. července 1908 byl zvolen starostou města Kožlan pan Jan Klaus z čp. 211, I. radním pan Tomáš Škudera z čp. 96, II. radním pan Josef Aksamit z čp. 108, III. radním pan František Vožeh rolník z čp. 159, IV. radním pan Václav Vajs rolník z čp. 12.

            Na první schůzi městské rady, která se konala 3. srpna 1908 pak odstupujícíc starosta pan František Rabštejnek složil 20 K. pro "Nadaci Burešovu" a 10 K. na Podpůrný fond sboru dobrovolných hasičů v Kožlanech.

Kožlanští, kteří neměli k humoru nikdy daleko, se pak neopomněli rozloučit s minulou Městskou radou úmrtním oznámením v tisku následujícího znění:

 

Po tříleté "plodné" práci dokonala v Pánu

                                           Městská rada v Kozlanech   

  Lehké odpočinutí dejž jí o Pane a zbav nás

                                           již od podobné. Mše slouženy nebudou.

  

                        Rozpočet města Kožlan na rok 1908

                              Předpokladné obecní příjmy

                    1.   Nájem obecních budov                                  224 K.

              2.   Nájem obecních pozemků                           2.400

3.      Za ovoce ve stromořadí                               300

4.      Z obecní školky                                             80

5.      Tržní poplatky                                             488

6.      Nájem Honitby                                            193

7.      Za užitky lesní                                          2.100

8.      Různé příjmy                                               400

Úhrnem                                                    6. 185 K.

 

Vydání I. Výlohy správní

1. Remunerace starosty                           360 K.

2. Služné tajemníka                              1.100

3. Témuž příspěv. na život. pojistku          80

4. Vytápění a čištění obec. úřadovny    170

5. Paušál kanc. výloh a pošt. port          200

6. Diety a pod.                                         50

7. Knihy a časopisy pro obec. úřad       100

-----------------------------------------------------

                                                            2.060 K.

                                              

              II. Správa jmění

1. Opravy obecních budov                  200   K.

2. Pojištění budov                                  25

3. C. k daně a přirážky                      1120

4. Ekvivalent                                      232,20

5. Udržování obecní školy                     50

6. Udržování obecního úřadu   150

7. Správa lesa                                     432

8. Čištění komínů budov                        15

-----------------------------------------------------

                                                   2224,20 K.

 

               III. Trhy

1. Odměna za zvěropolicejní dohled                160 K.

2. Odměna tržním strážcům                              22,40

3. Odměna pomocníku při proh. dobytka       25

4. Nájem tržiště a kontumační stáje                   96

5. Různá vydání tržní                             20

---------------------------------------------------------------

                                                                     323,40 K.

 IV. Komunikace                            250 K.  

 

V. Zdravotnictví

1. Služné městského lékaře                            800 K.

2. Správa hřbitova                                         50

3. Paušál pohodného                                     16

4. Různá zdravotní vydání                            50

-------------------------------------------------------------

                                                                     916 K.

 

               VI. Policie

1. Služné obecního strážníka                          402 K.

2. Služné ponocného                                    236

3. Služné lampaře                                          52

4. Osvětlování města                                     300

5. Služné polního hlídače                                120

6. Výlohy hnanecké                                         20

7. Poplatek za cejchovní prohlídku                  7

8. Různá policejní vydání                                 40

-----------------------------------------------------------

                                                                  1177 K.

 

 VII. Schodek rozpočtu škol                     1316K

 

 VIII. Schodek rozpočtu chudinského      1600K

 IX. Dluhy obce                                        2700K

 

 

 

 X. Jiná vydání

1. Výlohy odvodní                                           25 K

2. Odměna zvoníku                                         30

3. Odměna varhaníku                                      63

4. Dary a příspěvky                                         50

5. Oslavy                                                        70

---------------------------------------------------------

                                                                    238 K.

 

 XI. Obecní knihovna veřejná                       50 K.

 XII. Mimořádná vydání                             100 K.

 

 

 

Úhrnem vydání                      12.954,60 K

Příjem                                      6.185,00 K

--------------------------------------------------------

Schodek                                   6.769,60 K

 

Přestože byl obecní rozpočet Kožlan často schodkový, byl vždy i v dobách velké nouze obecní majetek všemi respektován jako majetek nedotknutelný a nezcizitelný. Pole a obecní lesy byly majetkem dávných předků, který dostali k užívání pro případ nouze a který vlastnili od nepaměti. Obec byla pak povinna tento majetek řádně spravovat a užívat ve prospěch všech a ne se ho zbavovat, a v tom byli všichni kožlanští občané zajedno od nepaměti.

Přes všechny obecní starosti se ale dovedli kožlanští i pobavit (Kožlanská občanská záložna příspívala nemalými částkami do městského rozpočtu a nebyla nikdy za celou dobu působnosti ve schodku).

MVDr. B. Vondrášek


made by Alexis Prag

 

nahore

Kožlany  kulicka
Fotbal     kulicka
E. Beneš kulicka
Autoři       kulicka
Zajímavosti kulicka