Houslový virtuoz Václav Kopta

   Václa Kopta, syn Jana Kopty a Josefy, rozené Kroftové, se narodil v Kožlanech roku 1845. Počátky hudebního vzdělání získal od vynikajícího hudebníka Erazima Lauba, rodáka z Kralovic, který ho již v mládí zasvěcoval do všech tajů hudby. Školní vzdělání pak získal na farní škole sv. Ducha v Praze. Po ní ve třinácti letech vstupuje na pražskou konzervatoř, kde po celou dobu studií je prvním žákem a po šesti letech končí studia jako první houslista.

            V devatenácti letech, po absolvování pražské konzervatoře, odjíždí Václav Kopta jako koncertní houslový mistr do Ameriky, kde se stává prvním houslovým solistou opery v New Yorku. Během tří let absolvuje v největších městech Spojených států přes 400 koncertů a všude je jeho umění přijímáno s obrovským nadšením. Tím nabývá značných finančních prostředků a stává se profesorem hudby na konzervatoři ve Filadelfii.

            Tam se seznamuje a zasnubuje se svojí žačkou, zámožnou dědičkou a dcerou vynálezce šicích strojů a sestrou Thomase Wilsona, pozdějšího prezidenta Spojených států v letech 1913 - 1921 a velkého přítele českého národa, který vypracoval program o uspořádání světa po I. světové válce, s požadavkem autonomie národů rakousko-uherské monarchie, včetně utvoření samostatného Československa. Není pochyb, že tyto přátelské a příbuzenské vztahy neměly ni žádný vliv na vytvoření pozdější příznivé česko-americké politiky a našeho vlastního státu přesto, že to nebylo nikdy oficiálně vzpomenuto.

            Po svatbě Václava Kopty s manželkou, rozenou Florou Pavlou Wilsonovou, odjíždí v roce 1872 manželé Koptovi na svatební cestu do Evropy. Při této příležitosti zajíždí do Čech, aby Kopta navštívil své rodiče,  sourozence a své známé a jemu stále blízké, rodné městečko Kožlany. A protože si Václav Kopta přiváží z Ameriky spousty peněz, zařizuje svým rodičům v Praze pohodlnější byt s moderním zařízením a bohatě je obdarovává. Svého bratra Antonína, učitele v Kožlanech a jeho spoluučitele Vojtěcha Boháče, bohatě vybavuje na Světovou výstavu ve Vídni, která se právě koná.

            Sobě pak zakupuje Kotopecký zámek u Zbiroha od vdovy po generálu Rumerskirchovi, aby ho nákladem 100.000 zlatých ještě nově upravil. Svého mladšího bratra ustavuje správcem statku kotopeckého a pokračuje dále na svatební cestě do Itálie a Švýcar. V té době bylo Václavu Koptovi, kožlanskému rodáku a slavnému houslistovi teprve 28 let. A v tak mladém věku se mu již dostává tak vysokých post a uznání. Po svatební cestě se vrací manželé Koptovi opět do Čech, a protože se paní Floře pobyt v Čechách a krásná příroda natolik zalíbila, rozhodli se manželé natrvalo usadit na zámku v Kotopekách.

            Houslový virtuos Václav Kopta pořádá občas dobročinné houslové koncerty. Vystupuje v Praze, Plzni, ale také v rodném kraji v Kralovicích, na počest svého bývalého profesora hudby Erazima Lauba, kralovického rodáka. Ale i v Kožlanech, ve svém rodišti, kde v té době je v městečku pouze jeden slušný klavír a majitel se zpočátku zdráhá jej pro jeho vzácnost v té době vůbec zapůjčit. Ale nakonec se koncert pořádá a v Kožlanech se schází mnoho milovníků hudby z celého okolí, aby si vyslechli krásnou, působivou hudbu přednesenou slavným houslistou a virtuosem Václavem Koptou. Vnímavě naslouchá tehdy mezi dveřmi do sálu i mladý vlasatý blonďák, čistecký student a básník Jaroslav Vrchlický.

            V čase pobytu na zámku byla rodina Koptových často zvána správcem uhelného dolu v Hlohovicích Vojtěchem Holým, vynikajícím hudebníkem a bývalým učitelem v Kožlanech, k společným lovům v tamním revíru. Správce dolu byl příjemným společníkem, horlivým nimrodem a velkým příznivcem a ctitelem hudby. Byl otcem Josefa Holého pozdějšího hudebního skladatele a profesora hudby v Charkově v Rusku, kde 29 let působil. Po návratu žil u své sestry v Kožlanech, později se oženil a zakoupil si tam dům.

            Paní Flora, cizokrajná manželka Václava Kopty, jak jí tenkrát lidé na zbirožsku říkali, vzbuzovala všude senzaci, neboť byla mimo jiné i velkou vyznavačkou bohyně Diany a vášnivě holdovala lovu. Nebylo pro ni v horlivosti lovu překážkou ani střelba po zvěři z okna při návštěvě v Hlohovicích. Ale manželé Koptovi byli také návštěvou u řídících v Křečově u své švagrové Rosalie Fryčkové, nejstarší provdané dcery poštmistra Vondráška. A to spolu s poštmistrem a s kožlanskými učiteli, kde Václav Kopta po slavnostním obědě zahrál na svoje "kremonky" a poté si všichni vyšli na vycházku do romantického okolí Křečova směrem ke Stražišti. Tam byla ta čarokrása české přírody, která paní Floru okouzlovala a pro kterou zůstávala stále s manželem v Čechách.

            Nejčastěji, ale Kopta se svojí manželkou navštěvuje svého bratra Antonína v Kožlanech, který měl za manželku druhorozenou dceru poštmistra Vondráška Bábinku. Návštěvy se odehrávaly většinou na poště (čp. 207) v parádním pokoji. Paní Flora v té době uměla již dobře česky a mohla se všemi dobře komunikovat. Poštu pravidelně navštěvoval i městský lékař doktor Josef Jirousek bývalý vojenský lékař, který po zranění v bitvě u Solferina roku 1859 se v Kožlanech trvale usadil, oženil se s Marií Koptovou a slavný houslista Václav Kopta mu byl svatem (Doktor Jirousek se narodil roku 1834 v Hořicích, kde byl jeho otec učitele a dožil v Kožlanech věku 83 let.

            Poštu také často navštěvoval skladatel a profesor hudby Josef Holý, poslední to žák Bedřicha Smetany, který se v Kožlanech také usadil. Dále kožlanský rodák a uznávaný zpěvák, ředitel Alois Majer z Prahy, blízcí poštmistra Vondráška bratři Šnajdaufové, Vojtěch a Antonín, básník který měl blízké styky s Janem Nerudou. Bratři Klírové, student Karel a akademický malíř Josef Klír, bratři Burešové Václav a Ladislav. Student jičínského gymnazia Václav Fuks, Václav Beneš, Vojtěch Běláč a v době prázdnin i vnuk poštmistra Vondráška student Jaroslav Fryček, syn řídícího z Křečova. Ale na poštu docházel i čistecký student a básník Jaroslav Vrchlický, jehož některé básně paní Flora překládala do angličtiny. Později se stala překladatelkou i básní Jana Nerudy, Svatopluka Čecha a Adolfa Hejduka.

            Tyto návštěvy na kožlanské poště byly ve své době pro Kožlany velkým kulturním přínosem a odrážely se v bohatém a pestrém životě ochotnického divadla, pěveckých sborů, hudebních vystoupení a společenského života městečka vůbec. Přes sedm let žili manželé Koptovi v zámku u Zbiroha, načež přesídlili do Štýrského Hradce, kde virtuos Václav Kopta umělecky působil a tam se také roku 1884 narodil Floře Koptové syn Imry.

            Po skončení umělecké činnosti Václava Kopty ve Štýrském Hradci přesidlují Koptovi do Mnichova a po několika letech do centra hudebního světa a sídla rakousko-uherské habsburské monarchie Vídně. Avšak ke konci roku 1900 již zase vyměňují 2 domy ve Vídni za zámeček a statek v Podmokách u Sušice a stěhují se na venkov. Do této doby pobytu na zámečku v Podmokách spadá převážně všechna literární tvorba Koptovy manželky Flory Wilsonové - Koptové, která svými spisy šíří příznivé zprávy o naší zemi a českém národu ve Spojených státech amerických. Její "Bohemian Legends an Ballads" zobrazuje historii českého národa a "The Forestman of Vimperk" líčí drsný život prostých lidí na Šumavě.

            Paní Flora překládá také některá stěžejní díla českého písemnictví a část díla Českých národních písní a čeští básníci Jaroslav Vrchlický a Adolf Hejduk projevují paní Floře veřejné uznání za překlady jejích děl. Flora překládá do angličtiny i některá díla Jana Nerudy, Julia Zeyera, Josefa  Václava Sládka, díla Svatopluka Čecha a dalších českých spisovatelů. Do jedné předmluvy k anglickému vydání výboru z díla Jaroslava Vrchlického pak vkládá Flora tolik vlasteneckého cítění s kritikou národnostních poměrů v rakousko-uherské monarchii, že je po té celá rodina Koptova ještě dlouho sledována c.k. rakouskou policií.

            Do Podmokel k Václavu Koptovi si v té době zajíždí před odjezdem do Ameriky pro informace i hudební skladatel Antonín Dvořák, aby získal nějaké informace a tipy na osobnosti amerického kulturního života, neboť manželka Václava Kopty Flora se již odmala pohybovala v nejvyšších amerických politických a kulturních kruzích. Mimo informací o tehdejším americkém kulturním životě získává Antonín Dvořák i tip na společnici a vychovatelku jeho dcer při pobytu v Americe, a to na Barboru Klírovou, mladší sestru kožlanského rodáka, akademického malíře Josefa Klíra, která pak rodinu Antonína Dvořáka jako společnice dětí také doprovází (po návratu z Ameriky se Barbora provdala za Tomáše Škuderu z Kožlan čp. 96 a obě dcery Antonína Dvořáka jí byly v Kožlanech za družičku).

            Ještě před I. světovou válkou manželé Koptovi zámek Podmoky prodávají a vracejí se do Ameriky, aby prakticky zaopatřili své dospívající syny. Zakupují si v Americe rozsáhlé pozemky u řeky Sakramento v Cornigu u San Franciska, v kterém si zařizuje virtuos Václav Kopta svoji hudební školu.

            V roce 1911 ještě jednou navštěvuje v Čechách rodinu své provdané dcery a vrací se zpět do Ameriky. Tam je při strašném zemětřesení v San Francisku zasypán, ale poté i šťastně z prostoru pod zkříženými trámy zachráněn. Jeho dům je úplně zbořen a u Kopty dochází k velkým finančním ztrátám a škodám na majetku, a proto překládá svoji hudební školu do Los Angeles.

            Později uprostřed I. světové války v roce 1916, Václav Kopta ve věku 71 let v Kaledoni ve Venici umírá. Jeho manželka Flora Pavla Koptová, rozená Wilsonová, sestra prezidenta Spojených států amerických, umírá roku 1921 v San Antoniu v Texasu.

            Život Václava Kopty nebyl naplněn jen poctami a slávou, ale i velkým životním zklamáním, když zjistil, že přes veškerou snahu a péči nikdo z jeho synů nikdy virtuosem nebude. Přesto ale i jeho syn Imry, jako otec, obohatil lidskou společnost uměleckými díly jako sochař amerických indiánů, jeho některá díla jsou uložena v Heard Museum ve Phoenixu ve státě Arizona, kde jeho syn žil.

            Kožlanský rodák, houslový virtuos Václav Kopta byl prvním, kdo proslavil pražskou houslovou školu za oceánem a seznámil svět s českou hudbou a tyto zásluhy by mu neměly být nikdy zapomenuty.

      MVDr. Bohumil Vondrášek

 


made by Alexis Prag

 

nahore

Kožlany  kulicka
Fotbal     kulicka
E. Beneš kulicka
Autoři       kulicka
Zajímavosti kulicka